Žádný člověk není hoden Tvých slz a ten co je, Tě nikdy nerozpláče!

andělé...

12. dubna 2008 v 19:39 | dajdula
Setkání s andělem máme všichni za sebou, a ani o tom nevíme. Nemají křídla a zlaté vlasy, ale stále jsou tu a ochraňují nás. Nikdo je nevnímá, protože neupoutávají žádnou pozornost, nekřičí, nejsou ani bohatí ani vlivní. Hlavně je jich málo a jsou stále více unaveni neustálým napomínáním a hlídáním. Tak jim práci trochu usnadněme a neodhánějme je od sebe. Připletou se nám do cesty, připraveni nám pomoci, a jen čekají na náš souhlas. Způsob jak, si určuji sami. Každý z nás se ocitne v situaci, kdy neví, kterou cestu si vybrat. Znenadání se objeví anděl a popostrčí ho. Stačí jen poslouchat a souhlasit. Anděl toleruje svobodnou vůli člověka a jeho volbu mezi dobrem a zlem. Jistě zná způsob, jak nás navést tím správným směrem. Stává se, že někdy nepomůže, to je pravda, ale on dobře ví, že co se pro nás jeví momentálně jako dobro, je budoucí zlo. Vidí dopředu a nikdy to s námi nemyslí špatně. Snaží se nás naučit být lepší. Nabádá k toleranci a učí, jak odpouštět druhým jejich provinění. Ne ten, kdo vytvořil umělecké dílo, je největší umělec, ale ten kdo zvládl umění odpouštět. Toto umění patří mezi nejtěžší. Pokud se ho dobře naučí, může se stát i on andělem pro jiné. Není pravdou, že kdo je hodný - je blbý, a kdo není slušný, není in. Jsou hodnoty, které by měly zůstat jako konstanta a nepodléhat stávajícím pravidlům doby. Čím více se snažíme podobat se světu, tím více ztrácíme sami sebe. Když andělé unaveni odcházejí, ihned se chopí své příležitosti čerti. Nemají rohy, ale jsou zde. Zdá se, že momentálně se nějak přemnožili. Vytváříme pro ně totiž až příliš dobré podmínky. Našeptávají ďábelsky rafinovaně s úlisným úsměvem to, co chceme slyšet. Úrodnou půdu nacházejí u lidí lhostejných, kteří myslí v prvé řadě na sebe. Největší triumfy slaví v srdcích, zasažených mamonem. Čert našeptává a přihlíží, jak se dílo daří. S uspokojením pozoruje chamtivce, jak rozmnožují svá bankovní konta z nepoctivosti a okrádaní druhých. Na zemi se zabydlují za vysokými zdmi vil a masivními dveřmi nejméně na tisíc let. Pak stačí tak málo - a jací jsme byli? Bylo to tenkrát moc náhod najednou, že jsem začala přemýšlet, proč se tak děje. Žádnou logiku jsem nenašla, a tak ji už ani nehledám. Autor: Anna Malchárková: Andělé mezi námi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

klikni

klik 100% (473)

Komentáře

1 Lenča Lenča | Web | 13. dubna 2008 v 10:30 | Reagovat

Máš u mě diplomek za 8.bleskajdu

2 Gába Gába | Web | 16. dubna 2008 v 12:16 | Reagovat

ahoj máš u mě diplom ale pls přečti si upozornění

3 katuSHka katuSHka | Web | 17. dubna 2008 v 21:15 | Reagovat

Přihlaš se please do nějaký mé soutěže!!! prosíííím

4 aJoha aJoha | Web | 19. dubna 2008 v 17:29 | Reagovat

no tak skoro na vše..Proč se ptáš?..

5 Gába Gába | Web | 19. dubna 2008 v 20:47 | Reagovat

diplom

6 bajuneska16 bajuneska16 | Web | 21. dubna 2008 v 18:39 | Reagovat

máš u mě diplom!!

7 srdíčko srdíčko | 13. května 2008 v 21:06 | Reagovat

to maš oplavdu klasnoučke dajulko

8 dajdula dajdula | E-mail | Web | 26. května 2008 v 8:43 | Reagovat

Kdo jsi??? hej lidi pište mi sem do jste ať to pak nemusím zjišťovat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama